Dne 24. 10. 2024 jsme se jakožto studenti druhých ročníků vyššího gymnázia vydali v rámci projektu Totalitní režimy na pravidelnou exkurzi do Terezína. Před školou na nás čekaly dva autobusy, které nás přibližně za dvě hodiny dovezly až k budovám Magdeburských kasáren.
V nich jsme měli malou úvodní prezentaci o počátcích pevnosti Terezín. Její součástí byly i videorozhovory s pamětníky, kterým v době druhé světové války bylo podobně jako nám, a dobový propagandistický film. Po prezentaci jsme se rozdělili do tří skupinek a začala samotná prohlídka města.
První naší zastávkou byl dobový pokoj ještě stále v Magdeburských kasárnách, kde bydlelo na malém místě nepříjemně moc lidí. Na naše další zastavení jsme se již museli vydat dál, konkrétně na náměstí Československé armády a do nedalekého Muzea ghetta Terezín v budovách někdejší školy. V něm jsou mimo jiné i desky se jmény všech dětí, které tímto městem prošly v dobách druhé světové války, a obrázky, které děti malovaly.
Dále naše kroky zamířily k dobové židovské modlitebně, která se zachovala téměř v celé své původní kráse. Dochovala by se ještě lépe, nebýt povodní z roku 2002, které zasáhly i toto místo. Přesunuli jsme se ke kolejím, na které přijížděly transportní vlaky. Tyto koleje zde nebyly vždy, to dá rozum – vybudovány ovšem byly až po začátku působení Terezína jako ghetta. Dříve byli lidé transportování nejdříve do nedalekých Bohušovic nad Ohří, odkud museli dojít přibližně dva kilometry do pevnosti. Z důvodu utajení před okolním světem dostali Židé za úkol tyto koleje postavit.
Následně jsme došli ke kolumbáriu a márnici. V těchto místech byly ponechávány papírové urny se spálenými těly. Jelikož jich bylo příliš mnoho a režim tyto pozůstatky chtěl zničit, ke konci působení ghetta postupně téměř všechny urny vyprázdnil do řeky Ohře. Všechna těla, ze kterých popel v urnách pocházel, byla spálena v nedalekém krematoriu, do kterého jsme se také šli podívat. V něm jsou pozůstatky čtyř pecí a pitevny, v níž se některá těla zkoumala při podezření na možné epidemie. Kolem budovy krematoria se rozprostírá rozsáhlý židovský i křesťanský hřbitov.
Ke konci naší exkurze jsme se ještě autobusy přesunuli do druhé části města – Malé pevnosti Terezín. Zde byli vězněni převážně političtí vězni. Podívali jsme se do cel, umýváren, ale i do míst, kde byly lidské životy ukončovány všemožnými kreativními, nelidskými způsoby. Naši exkurzi jsme zakončili procházkou systémem podzemních chodeb, dlouhým přibližně půl kilometru.
Cestou zpět už se začalo stmívat a my s hlavou plnou informací, které bylo třeba vstřebat, se kolem šesté hodiny večerní vrátili do Kutné Hory a Kolína.
Tomáš Kováč, C2B
