V neděli 14. ledna třídy C1A, C1B a V5A vyrazily na lyžařský kurz do Itálie. Všichni jsme byli natěšení, ale nevyspalí, jelikož jsme vyráželi ve dvě hodiny ráno. Myslím si, že jsme na pohled museli vypadat vtipně, protože jsme byli rozespalí a ověšení „báglama“. Stavěli jsme přibližně každé dvě hodiny, abychom si mohli dojít na toalety a jen tak se projít a provětrat. Po 15 hodinách jsme konečně dorazili do cíle. Když jsme vyložili všechny věci z autobusu, tak jsme celí hladoví běželi na večeři. Podle parmezánu jsme hned poznali, co bude. Nasycení a utahaní jsme se začali zabydlovat. Udělali jsme prohlídku pokojů spolužáků a šli spát.
Většina dní probíhala podobně. Ráno jsme se probudili a spěchali na snídani, která probíhala formou švédských stolů. Každý si mohl vzít to, co mu chutná. Potom jsme se šli oblékat a obouvat do lyžárny. Všem nám bylo strašné teplo, ale těšili jsme se na lyžování. Sešli jsme se venku a společně vyjeli nahoru kabinkou.
V pondělí se rozřazovalo do skupin. Nejlépe na tom bylo družstvo snowboardistů, které mohlo hned vyjet. Ostatní se rozlyžovali, předvedli své umění a poté vyrazili společně se svou skupinou na svah. V půl jedné se všechny skupiny sešly u restaurace a společně obědvaly. Na oběd jsme měli vyhrazenu hodinovou pauzu a poté jsme lyžovali až do čtvrté hodiny odpoledne. Zpocení s bolavýma nohama jsme dorazili na hotel, osprchovali se, měli osobní volno a sešli se opět v šest hodin na večeři. V sedm hodin jsme se shromáždili ve společenské místnosti, kde jsme se dozvěděli organizační pokyny k druhému dni. Po této důležité schůzi jsme mohli jít do nejbližšího obchodu a koupit si místní nezdravé věci, abychom měli co mlsat před večerkou.
Ve středu byla jedna jediná změna. Odpoledne jsme měli všichni povinně volno a místo lyžování se družstva zúčastnila sochařské soutěže. Každá skupina měla za úkol ztvárnit ze sněhu sochu a uvést jí nějakou vtipnou historkou. Skupina, která vyhrála, dostala od učitelů sladkou odměnu – čokoládu.
Pátek byl trošku chaotický. Když jsme přišli z lyžování, byly otevřeny pouze čtyři pokoje na osprchování. Dva pro dívky a dva pro chlapce. Pak jsme už nervózně čekali na to, až se bude moci jít na večeři a opět se vydat na tu nekonečnou cestu domů.
A taky tomu tak bylo. Do poslední chvíle jsme se do sebe ládovali poslední zbytky večeře, naložili věci do autobusu a vyrazili. Cestou spousta z nás hned usnula, protože jsme přeci jen ještě dopoledne naposledy lyžovali.
Po únavných 14 hodinách jsme konečně dorazili zpět do Kutné Hory. Čekali na nás rodiče s upřímnými úsměvy, že nás konečně vidí, ale my jsme jim to moc neoplatili, protože jsme byli utahaní.
Strašně moc se nám všem kurz líbil, nejraději bychom se vrátili zpět.
Natálie Krausová a Barbora Sejkorová – C1B
