LEDEN
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Tři králové (6.1.), svatý Hygin (11.1.) a svatý Fabián (20.1.)
Leden je nejstudenější měsíc v roce
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. novoroční zima (29.12. – 3.1.) přináší po vánoční oblevě, která často znamená oteplení, citelné ochlazení v závěru roku s frekvencí kolem 60 %:
„O Silvestru papeži snížek si již poleží.“
„Jména Ježíš, ke kamnům nejblíž.“
tzv. tříkrálové oteplení (4.1. – 6.1.) je ve dnech po Novém roce výrazný teplotní zlom s pravděpodobností výskytu až 75 %. K období se váže dosti pranostik, které nemají výlučně podnebný charakter, ale spíše astronomický. Naši předkové si začali všímat pozvolna se prodlužujícího dne (od počátku roku do svátku Tří králů se prodlouží délka dne o 5 minut):
„ Na Tři krále měkko máme.“
„ Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále.“
„ Již nás mrazy nepoplení, minulo nás Boží křtění.“
tzv. hyginská zima (7.1. – 14.1.) je jedno z nejstudenějších období v roce s pravděpodobností výskytu od 55 - 60 %), patří společně s priským oteplením a fabiánskou zimou do tzv. „psích dnů“:
„O svatém Erhartu (8.1.) zima leze do nártu.“
„Na svatého Hygina (11.1.) pravá zima začíná.“
„Svatý Hilarius (14.1) – vyndej saně, schovej vůz.“
tzv. priské oteplení (15.1. – 18.1.) oblevou zmírňuje tzv. „psí dny“. Přestože se pranostika vyjadřuje v mužském rodě, svatá Priska byla žena:
„Na svatého Priska pod saněmi píská.“
tzv. fabiánská zima (19.1. – 29.1.) – tato dlouhá epizoda se dostavuje s pravděpodobností až 65 %:
„O svatém Fabiánu (20.1.) bez kožichu ani ránu.“
„O svaté Anežce (21.1) od kamen se nechce.“
„Na svatého Vincence (22.1.) seď doma u pece.“
„Na Saleského Františka (29.1.) meluzina si často zapíská.“
ÚNOR
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Hromnice (2.2.) je tradiční lidové označení katolického svátku Uvedení Páně do chrámu, svatý Valentýn (14.2.) a svatého Petra stolec (22.2.)
Únor je o jeden a půl stupně teplejší než leden
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. hromniční obleva (30.1. – 4.2.) je výrazným jevem vykytujícím se s pravděpodobností až 75 % a přerušuje delší mrazivé období. Rozdíl mezi západem slunce na Nový rok a v tento svátek činí něco kolem 50 minut, což vyjadřuje známá astronomická pranostika:
„Na Hromnice (2.2.) o hodinu více.“
„Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.“
tzv. valentinská zima (5.2. – 12.2.) je druhé studené klimatické období roku, tzv. tuhá únorová zima. Mrazy kulminují s 65 % pravděpodobností právě na svatého Valentina (14.2.):
„ Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.“
„ Na svatou Apolenu (9.2.) měl světnici vytopenu.“
„ O svatém Řehoři (13.2.) mrazy přituhnou a vše umoří.“
tzv. juliánské oteplení (13.2. – 16.2.) přinásí náhlé přerušení mrazů a mlh, oteplení má pravděpodobnost až k 70 %:
„O svaté Juliáně (16.2.) schovej sáně.“
„O svatém Šimoně (18.2.) schází sníh ze stráně.“
tzv. petrská zima (17.2. – 21.2.) je ne příliš častý studený výkyv s pravděpodobností 55 %, přesto je zaznamenán v pranostikách:
„Den svatého Petra (22.2.) stolování zimu ještě nevyhání.“
„Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.“
BŘEZEN
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Svatý Matěj (24.2.), papež Řehoř I. Veliký (12.3.) a svatý Josef (19.3.)
Březen je měsíc studený a mokrý, začíná jarní tání (pokud tedy vůbec sníh je J)
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. matějská obleva (22.2. – 8.3.) jde o velmi významnou teplotní epizodu roku, byla považována za praktické ukončení nepžetržité zimy a od tohoto období se začínaly přípravy na zahájení jarních zemědělských prací; pravděpodobnost výskytu se pohybuje kolem 75-80 %:
„Na svatého Matěje pije skřivan z koleje (24.2.).“
„Na svatého Matěje do závěje naleje.“
„Nenajde-li led Matějova pila, najde ho Josefova širočina.“
tzv. řehořská zima (9.3. – 24.3.) přichází po relativně delším úseku matějského oteplení s pravděpodobností 60-70 %. Období je považováno za poslední záchvěv zimy:
„Na svatého Řehoře (12.3.) čáp letí od moře, líný sedlák , který neoře.“
„Na svatého Řehoře pluje led do moře.“
„Na svatého Řehoře vlaštovka letí přes moře a devátý den je tady.“
tzv. josefská tepla (16.3. – 19.3.) mají pravděpodobnost výskytu až kolem 80 %:
„Svatý Josef (19.3.) s tváří milou zakončuje zimu plnou.“
„Na svatého Jáchyma (20.3.) skončila se už zima.“
tzv. mariánské oteplení (25.3. – 31.3.) je výrazné oteplení označené podle svátku Panny Marie. Je zajímavé, že toto období mohli naši předci zachytit prakticky od Matějské oblevy jako částečně přerušovaný oteplující se úsek nastupujícího jara.
„Svatý Matěj proseká ledy, svatý Jossef naštípe dříví a Panna Marie zatopí (25.3.).“
„Na Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.“
DUBEN
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Svatý Vojtěch (23.4.), svatý Jiří (24.4.) a svatý Marek (25.4.)
Duben je měsíc pojmenovaný po listí rašícího dubu a přináší tzv. aprílové (střídavé) počasí
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. aprílová chladna (1.4. – 11.4.) s frekvencí až 85 %, pranostiky souvisejí s velikonočními svátky:
„Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý.“
„Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.“
„Na Velikonoce jasno, bude laciné máslo.“
tzv. rudolfská oteplení (12.4. – 17.4.) jsou oteplení s pravděpodobností výskytu kolem 60-65 %:
„ Svatý Rudolf (17.4.) otvírá dveře i okna.“
tzv. vojtěšsko-floriánská chladna (18.4. – 4.5.) přinášejí náhlé ochlazení a objevují se i četné mrazíky, pravděpodobnost jejich výskytu je 60-65 %:
Z Kladenska: „Kukačka musí kuknout, i kdyby měla puknout (18.4.).“
„O svatém Vojtěchu (23.4.) před zimou pod střechu.” Vojtíšek - kožíšek.“
tzv. jiřská tepla (24.4. – 25.4.) přinášejí v předcházejícím chladném úseku náhlé zvýšení teploty až o 0,5 °C:
„Svatý Jiří (24.4.) zelení hýří.“
„Fiala růsti nemůže, až jí Jiří pomůže.“
„O svatém Jiří vylézají hadi a štíři.“
„Na svatého Jiří rodí se jaro.“
KVĚTEN
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Svatý Florián (4.5.), svatý Pankrác (12.5.) a svatý Jan Nepomucký (16.5.)
Přes razantní nástup jara jsou pro tento jarní měsíc typické i náhlé vpády arktického vzduchu
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. vojtěšsko-floriánská chladna (18.4. – 4.5.) začínají v dubnu (viz též dubnové pranostiky) a v jejich průběhu se počasí náhle ochlazuje a objevují se i četné mrazíky. Pravděpodobnost výskytu mají 60-65 %:
„Svatý Filip s Jakubem (1.5.) nesou v mošně ještě několik ranních mrazíků.“
„ Svatý Florián (4.5.) si ještě může nasadit sněhový klobouk.“
tzv. stanislavské oteplení (5.5. – 9.5.) je nepříliš výrazná perioda oteplení s pravděpodobností výskytu kolem 55 %, která je ale důležitá z agronomického hlediska, neboť představovala zahájení zemědělských prací:
„ Svatý Stanislav (7.5.) nejenom zahřeje, ale i napase.“
ČERVEN
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Svatý Vít (15.6.), svatý Alois (21.6.) a svatý Jan Křtitel (24.6.)
Červen přináší v závěru měsíce již letní teploty, které jsou přerušovány náhlými letními bouřkami
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. fortunátské jaro (28.5. – 5.6.) přichází v závěru května a v první červnové dekádě a je již ve znamení citelného oteplení s pravděpodobností výskytu 70 %:
„O svatém Fortunátu (1.6.) kapka deště má cenu dukátu.“
tzv. vítské deště (6.6. – 18.6.) jsou období, kdy začíná do Evropy pronikat vlhčí mořský vzduch s pravděpodobností opět až 70 %. Nejznámější je pranostika o svatém Medardu:
„ Medardova kápě (8.6.), 40 dní kape.“
„ Prší-li na Medarda a Prokopa (4.7.), shnije mandel i kopa.“
„ Svatý Vít (15.6.) dává trávě pít.“
„ Na svatého Víta hlava ještě neleží a u zadnice svítá.“
V týdnu mezi 13. až 19. červnem je nejranější východ a nejpozdější západ slunce. V tyto dny slunce vychází kolem 3:50 a zapadá kolem 20:13. Připočteme-li k tomu ještě dobu svítání a soumraku, dosteneme délku noci kolem 4 hodin.
tzv. aloiské sucho (19.6. – 23.6.) je suché období s pravděpodobností 65 %:
„Na svatého Aloise (21.6.) poseč louku, neboj se.“
tzv. (svato)jánské deště (24.6. – 27.6.) jsou první vlnou monzunových dešťů zasahujících do našich zeměpisných šířek:
„Svatý Jan Křtitel (24.6.) dešťů je ctitel.“
„Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle.“
„Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.“
ČERVENEC
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Svatý Prokop (4.7.), svatá Markéta (13.7.) a svatá Magdalena (22.7.)
Červenec je vůbec nejteplejším měsícem roku a je také měsícem, kdy dozrává obilí
· největší letní vltavské povodně zaznamenané v Praze (průměrný průtok Vltavy u ústí je přitom 150 m3/s):
rok datum průtok v m3/s
2002 14.8. 5360
1736 19.7. 4462
1824 26.6. 3044
Vypozorované teplotní periody:
tzv. pavlovské léto (28.6. – 6.7.) má frekvenci s pravděpodobností okolo 60 % a značná část pranostik, pravděpodobně ale přejatých z jižnějších oblastí, se vztahuje k počátku žní:
„ Svatý Petr sena sklízí, svatý Pavel (29.6.) k žitům vzhlíží.“
tzv. prokopské deště (7.7. – 12.7.) jsou druhou vlnou evropského monzunu s pravěpodobností opět 60 %, v naměřené klementinské řadě je mezi 2.7. a 3.7. patrný výrazný teplotní pokles v jinak teplém období:
„ Prší-li na den Panny Marie navštívení (2.7.), po čtyřicet dní bez deště není.“
„ Na svatého Prokopa (4.7.) venku častá kápota.“
tzv. Markétské léto (13.7. – 17.7.) jde o teplé a suché období mezi jednotlivými vlnami medardovských dešťů s možností výskytu letních bouřek z horka. Často se shoduje se započetím žňových prací, pravděpodobnost až k 75 %:
„Svatá Markyta (13.7.) hodila srp do žita.“
„Svatá Markyta vede žence do žita.“
„Na svatou Kamilu (18.7.) slunce má největší sílu.“
tzv. magdalenské deště (18.7. – 23.7.) jsou srážkově bohaté období s pravděpodobností výskytu asi 65 %, snížení teplot a první příznaky blížícího se podzimu:
„Svatý Eliáš (20.7.) přichází s deštěm nebo s bouřkou.“
„Na proroka Daniele (21.7.) nalije též do mandele.“
„V den svaté Magdaleny (22.7.) rádo prchává, neboť Máří Magdalena svého pána oplakává.“
SRPEN
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Svatá Anna (26.7.), svatý Petr (1.8.) a svatý Bartoloměj (24.8.)
V srpnu začínají teploty poklesávat a dny se krátit
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. anenská tepla (24.7. – 2.8.) přinášejí vysoké teploty přes den a jasné noci, což způsobuje velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami:
„Svatá Anna (26.7.) chladna zrána.“
tzv. jakubská chladna (24.7. – 29.7.) přinášejí chladno, ale závěr tohoto období je již opět ve znamení vysokých teplot:
„Na svatého Jakuba (25.7.) dopoledne léto, odpoledne zima.“
tzv. petrské deště (3.8. – 10.8.) jsou nepříliš výrazná poslední vlna medardovských děšťů s pravděpodobností asi 55 %:
„Petrovy (1.8.) deště, pšenka na poli ještě.“
„Petrův déšť, oráčův přítel.“
tzv. vavřinecký podzimek (11.8. – 18.8.) znamená posun léta do chladnějšího úseku:
„Svatý Vavřinec (10.8.) jest pravý podzimec.“
„Svatý Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.“
„O svatém Smilu (14.8.) slunce ztrácí svou sílu.“
tzv. bartolomějské léto (19.8. – 25.8.) přináší stabilní počasí, kdy jsou denní teploty trvale na sestupu:
„Bartoloměj svatý (24.8.) léto nenavrátí.“
„Svatý Bartoloměj létu hlavu zlomí.“
Denní teploty již nedosahují oněch hodnot z konce července, takže citelně ubývá bouřek z tepla:
„Od Ludvíka krále (25.8.) bouřek je namále.“
tzv. augustinské léto (26.8. – 30.8.) přínáší oteplení s příjemným, letním počasím s pravděpodobností kolem 60 %:
„Svatý Augustin (28.8.) ještě rád vyhledává stín.“
ZÁŘÍ
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Svatý Jiljí (1.9.), svatá Ludmila (16.9.) a svatý Matouš (21.9.)
Září, původně “zářuj”, což znamená „za říje, přináší poklesy teplot, jež nejsou ještě tak razantní, ale od začátku směrem ke konci měsíce se stále citelněji ochlazuje
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. jilské ochlazení (31.8. – 3.9.) je charakteristické ochlazení vrcholící mezi 1. a 2.září:
„Svatý Jiljí (1.9.) slunce mírní.“
„Na svatého Jiljí jdou jeleni k říji.“
„Na svatého Mansveta (3.9.) léto od nás utíká.“
tzv. mariánské léto (4.9. – 9.9.) je krátké teplé období s pravděpodobností 60 %, nazvané podle svátku Narození Panny Marie:
„Na Narození Panny Marie (8.9.) se slunce musí pousmát, i kdyby mělo v noci vstát.“
„Panny Marie narození – vlaštoviček rozloučení.“
„Na Panny Marie narození hadi a štíři pod zem míří.“
tzv. ludmilsko-matoušské ochlazení (10.9. – 22.9.) je dlouhý úsek poklesu teplot:
„Po svatém Kříži (14.9.) podzim se blíží.“
V této pranostice je velmi důležité časové určení po, což může znamenat, že období před bylo teplejší, a další pranostiky potom charakterizují následující úsek celkem jednoznačně:
„Od Panny Marie Sedmibolestné (15.9.) teplota rychle poklesne.“
„Svatá Ludmila (16.9.) deštěm omyla.“
„Od svaté Ludmily světice obouvej již střevíce.“
„Svatá Ludmila ráda přináší vítr, déšť a nepohodu.“
„Po svatém Matouši (21.9.) čepici na uši.“
ŘÍJEN
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Svatý Václav (28.9.), svatá Terezie (15.10.) a svatý Šimon (28.10.)
Říjen byl v římském kalendáři osmý měsíc, a proto se nazýval october, český název je odvozen od jelení říje
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. václavské léto (23.9. – 1.10.) neboli „babí léto” (což je pojmenování odvozené od množství pavučin, které se v tomto teplejším období objevují a jejichž světlá barva připomíná barvu šedivých až bílých stařeckých vlasů) s pravděpodobností kolem 70 %:
„Kolem svatého Václava (28.9.) nové léto nastává.“
„Na svatého Václava sluneční záplava.“
„Svatý Jeroným (30.9.) bez dřeva zatopil.“
tzv. havelské ochlazení (2.10. – 14.10.) jsou chladné dny s pravděpodobností 70 %:
„Havlovo žito, Urbanův oves když se ti zvedne, každému pověz.“
Uvedená pranostika vyzdvihuje podobnost mezi obdobím „malých ledových mužů” Urbana, Filipa a Bedy v poslední květnové dekádě s klimaticky blízkým obdobím okolo svátků svatého Havla (16.10.), kdy se muselo začít se setím ozimů.
tzv. tereziánské léto (15.10. – 20.10.) je kratší úsek teplejšího počasí, který by se měl jmenovat spíše po svatém Lukášovi:
„Na svatého Lukáše (18.10.) hojnost chleba i kaše.“
tzv. šimonská chladna (21.10. – 29.10.) jsou chladný úsek pojmenovaný podle svátků Šimona a Judy. Objevují se často i mrazíky, ale častější jsou spíše mlhy s jinovatkou a rovněž i časté mrholení:
„Na svatého Šimoniše (28.10.) přikluše k nám zima tiše.“
„Šimona a Judy - zima je všudy.“
„Po Šimoně a Judy naděj se sněha neb hrudy.“
Tomuto ochlazení předchází výrazná výměna vzduchových hmot, která je provázena nástupem cyklonálních front. Změna tlaku vyvolává rychlejší proudění větru, což vede k silně větrnému počasí zachycenému hlavně v kordulské pranostice:
„Svatá Voršila a Kordula (21.-22.10.) větry pohnula.“
„Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.“
LISTOPAD
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Svatý Martin (11.11.) a svatá Kateřina (25.11.)
Listopad, ač podzimní měsíc, dává už okusit zimy
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. malé léto (30.10. – 9.11.) je teplé období počátkem listopadu
„Den Všech svatých (1.11.) je poslední, který léto zahání.“
„Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu léta.“
„Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.“
„Svatý Theodor (9.11.), mrazy lezou z hor.“
tzv. martinsko-kateřinská chladna (10.11. – 27.11.) jsou chladné období hlavně na svatého Martina (11.11.) a svatou Kateřinu (25.11.)
„Na svatého Martina bývá dobrá peřina.“
„ Na svatého Martina kouřívá se z komína.“
„Svatý Martin přijel na bílém koni.“
tzv. klementinské oteplení (20.11 – 23.11.) znamená přerušení mrazů v třetí dekádě měsíce s pravděpodobností výskytu až 65 % teplejším úsekem
„Svatý Kliment (23.11.) zimu oblevuje, svatý Petr na stolici usazuje.“
tzv. kateřinská chladna (24.11 – 27.11.) jsou zcela pod vlivem mrazivého počasí se 70 % pravděpodobností
„Svatá Kateřina (25.11.) přichází bíle oděna.“
„Svatá Kateřina strčí housle do komína.“
„Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.“
PROSINEC
(v pohledu meteorologických dat a lidových pranostik)
Svatý Tomáš apoštol (dříve 21.12.) a svatý Mikuláš (6.12.)
Prosinec má ze zimních měsíců nejvyšší průměrnou teplotu
Vypozorované teplotní periody v průběhu měsíce:
tzv. ondřejsko-mikulášská obleva (28.11. – 7.12.) přerušuje pozoruhodně přesně kateřinská chladna:
„Na svatého Ondřeje (30.11.) ještě se nám ohřeje.“
„Mosty co Martin staví, Ondřej splaví.“
„Svatý Mikuláš splachuje břehy.“
tzv. tomášská zima (8.12. – 21.12.) je období, v němž nastává skutečné zimní počasí se sněžením a častými mrazy:
„Svatá Lucie (13.12.) sněhy rozvane, noci upije, dne nepřidá.“
„O svatém Lazaru (17.12.) ucpi v senci každou spáru.“
„Na svatého Tomáše zima se rozpáše.“
tzv. vánoční obleva (22.12. – 28.12.) je změna v podobě oblevy s pravděpodobností až 70 %, tedy dost vysokou na to, aby se objevila i v pranostikách:
„Na Adama a Evu (24.12.) očekávej oblevu.“
„Přejde-li na Boží narození (25.12) husa po ledě, přejde na svatého Matěje po blátě.“
„O Mláďátkách (28.12.) den se omlazuje.“