Sherwood

Soutěžní otázka č. 1 – ibišek jedlý
A) Vy­svět­li, proč se ne­zra­lým ze­le­ným plodům ok­ry ří­ká „la­dy’s fin­gers“?
B) Napiš, co spojuje jutu a len s okrou?
C) Z ok­ry se při­pra­vu­je po­krm Gu­m­bo. Zjis­ti, o ja­ký po­krm se jed­ná a pro kte­rou ze­mi je ty­pic­ký?
D) Ve kte­rých svě­to­vých ku­chy­ních se nej­čas­tě­ji se­tká­me s okrou, zjis­tíš z ná­po­vě­dy. Na­piš ná­zev ze­mě a je­jí hlav­ní měs­to.

 1) Džabal aš-Šánabí (1 544 m n. m.)
 2) Hora svaté Kateřiny (2 642 m n. m.)

 3) Mytikas (2 917 m n. m.)
 4) Cheekha Dar (3 611 m n. m.)
 5) Damávand (5 671 m n. m.)
 6) Džabal Umm ad-Dámí (1 854 m n. m.)
 7) Olympos (1 952 m n. m.)
 8) Kančendženga (8 586 m n. m.)
 9) Čchokori/K2 (8 611 m n. m.)
Správné odpovědi:
A) Ne­zra­lé plo­dy ok­ry jsou dlou­hé a ten­ké, při­po­mí­na­jí svým vzhle­dem štíh­lé prs­ty že­ny.
B) Jsou to tech­nic­ké rost­li­ny s vše­stran­ným užit­kem – po­tra­vi­ny, lé­či­va, vlák­na a sli­zo­vé lát­ky.
C) Pod ná­zvem Gu­m­bo se skrý­vá hus­tá po­lév­ka, jež se za­huš­ťu­je okrou. Je ty­pic­ká pro již­ní Loui­si­a­nu (USA).
D) Tu­nis­ko – Tunis, Egypt – Káhi­ra, Řec­ko – Athé­ny, Irák – Bag­dád, Írán – Te­he­rán, Jor­dán­sko – Ammán, Kypr – Nikósie, In­die – No­vé Dillí, Pá­kistán – Is­lámá­bád


Soutěžní otázka č. 2 – ?
Ten­to stá­le­ze­le­ný kom­pakt­ní keř ne­bo štíh­lý strom po­chá­zí z Bra­zí­lie. Do­růs­tá do výš­ky 3 až 7 m. Lis­ty má tu­hé, hlad­ké, lesk­lé, dlou­hé 5 až 8 cm. Kvě­ty jsou kré­mo­vé až bí­lé a dí­ky de­sít­kám py­lo­vých ty­či­nek pů­so­bí de­ko­ra­tiv­ně; jsou von­né. Plo­dy jsou ví­no­vě čer­ve­né se­men­né bo­bu­le la­hod­né chu­ti při­po­mí­na­jí­cí ja­ho­dy. Ma­jí bí­lou až čer­ve­nou duž­ni­nu. Plo­dy do­zrá­va­jí asi za 4 mě­sí­ce po od­kvě­tu. Před­klá­da­jí se ja­ko chut­né stol­ní ovo­ce. Ko­ře­nů, ků­ry i lis­tů se vy­u­ží­va­lo v lé­či­tel­ství.
V ta­jen­ce na­lez­neš la­tin­ský ro­do­vý ná­zev hle­da­né rost­li­ny. Z in­di­cií v tex­tu ur­či, o ja­ký se jed­ná druh. Ja­ko od­po­věď uveď čes­ký ná­zev rost­li­ny (ro­do­vé i dru­ho­vé jmé­no).
Správné odpovědi:
Psidium červenoplodé (Psidium cattleianum, jahodový stromek)
1. Yperit
2. Čáslavská
3. Mariánský

4. Duma
5. Epifyt
6. Natrium
7. Biom

Soutěžní otázka č. 3 – ?
Indicie:
„Pra­vlas­tí“ jsou horské lesy vý­cho­do­af­ric­kého státu, kte­rý ex­por­tu­je leh­ké nar­ko­ti­kum „KHAT“.
Do stře­du Ev­ro­py při­nes­li plo­dy té­to rost­li­ny Tur­ci při dru­hém ob­lé­há­ní Víd­ně.
Rost­li­nu řa­dí­me do če­le­di mo­ře­no­vi­tých.
S rost­li­nou je spo­jen po­jem „dže­zva“ a jmé­no „Pet­ra Ve­se­lá“.
Plod ob­sa­hu­je al­ka­loid po­vzbu­zu­jí­cí CNS a sr­deč­ní čin­nost.
Upra­že­ním 2,5 kg plo­du se zís­ká pou­ze 1 kg po­chu­ti­ny.
Na­piš čes­ké i la­tin­ské jmé­no rost­li­ny, do­plň je­jí pra­vlast, na­piš rok dru­hé­ho ob­lé­há­ní Víd­ně Tur­ky, dále la­tin­ský ná­zev če­le­di mo­ře­no­vi­té a ná­zev al­ka­loi­du.

Správné odpovědi:
A) kávovník arabský (Coffea arabica)
B) domovina – Etiopie
C) 1683 (druhé obléhání Vídně Turky)
D) čeleď Rubiaceae
E) alkaloid kofein

Soutěžní otázka č. 4 – pistácie
Do­mo­vem pistá­cií je Střed­ní Vý­chod a střed­ní Asie. Ře­čí­ky se již dlou­há ti­sí­ci­le­tí pěs­tu­jí ja­ko užit­ko­vé stro­my nejen pro la­hod­né oříš­ky (pistá­cie pra­vá), ale ta­ké pro olej a aro­ma­tic­ké prys­ky­ři­ce (pistá­cie te­re­bint, pistá­cie len­ti­šek).
A) Co spo­ju­je pistá­cii a mar­ti­ná­če habro­vé­ho?
B) Pistá­cie kro­mě oříš­ků po­sky­tu­je i „mas­tix“. Na­piš, co to je, na co se po­u­ží­vá a kdo je je­ho vý­hrad­ním vý­voz­cem.
C) O ja­ký typ kvě­ten­ství se u pistá­cie jed­ná?
D) Pistá­ci­o­vé oře­chy mo­hou být na­pa­de­ny plís­ní ro­du Asper­gillus, kte­rá pro­du­ku­je ve­li­ce ne­bez­peč­né to­xi­ny. Na­piš, o kte­ré to­xi­ny se jed­ná a co způ­so­bu­jí u člo­vě­ka.
Správné odpovědi:
A) Mar­ti­náč hab­ro­vý na­pa­dá lis­ty ře­čí­ku svý­mi larva­mi.
B) Mas­tix je prys­ky­řič­ná hmo­ta, kte­rá se zís­ká­vá ze zá­ře­zů v kůře pistá­cie len­ti­šek a po­u­ží­vá se ja­ko pří­sa­da do ole­jo­vých ba­rev a la­ků, do kos­me­tic­kých vý­rob­ků, ta­ké k vý­ro­bě lé­čiv, le­pi­del, žvý­ka­ček a pro des­in­fek­ci du­ti­ny úst­ní. Vý­hrad­ním vý­voz­cem je Řec­ko (os­t­rov Chi­os).
C) Jed­ná se o jed­no­du­ché hroz­no­vi­té kvě­ten­ství, kte­ré se na­zý­vá la­ta.
D) Afla­to­xi­ny pat­ří me­zi nej­sil­něj­ší zná­mé kar­ci­no­ge­ny. U člo­vě­ka za­pří­čiňují asper­gilózu, což je in­fekč­ní one­moc­ně­ní plic, ro­hov­ky, vněj­ší­ho ucha ne­bo nos­ní klen­by.

Soutěžní otázka č. 5 – ?
Ta­to rost­li­na z če­le­di myr­to­vi­tých (myr­ta­ceae) po­chá­zí z Me­xi­ka a Ka­ri­bi­ku. Jed­ná se o keř či ma­lý strom, do­růs­ta­jí­cí do 8 me­t­rů. Žlu­té plo­dy ma­jí ku­lo­vi­tý až hruš­ko­vi­tý tvar. Jsou sil­ně aro­ma­tic­ké, se žlu­tou ne­bo čer­ve­nou, chut­nou slad­ko­ky­se­lou duž­ni­nou. Kon­zu­mu­jí se pří­mo olou­pa­né ne­bo se ho­dí na pří­pra­vu kom­po­tů, mar­me­lád, že­lé či šťáv. Plo­dy jsou bo­ha­té na vi­ta­min C a B i pro­vi­ta­min A. Jsou ta­ké zdro­jem an­ti­o­xi­dan­tů, ob­sa­hu­jí ly­ko­pen a po­má­ha­jí sni­žo­vat krev­ní tlak a hla­di­nu cho­leste­ro­lu.
Rod té­to rost­li­ny znáš z ta­jen­ky v otáz­ce č. 2. V té­to kří­žov­ce na­lez­neš je­jí la­tin­ský dru­ho­vý ná­zev. Ja­ko od­po­věď uveď čes­ký ná­zev rost­li­ny (ro­do­vé i dru­ho­vé jmé­no).
Správné odpovědi:
Kvajáva hrušková (Psidium guajava)
1. Guáno
2. Nahuatl
3. Antonín Dvořák
4. Jaromír99
5. Bakelit
6. Ovoviviparie
7. Bajkal

Soutěžní otázka č. 6 – ?
Indicie:
Té­to rost­li­ně se ta­ké ří­ká „me­do­vé líst­ky“.
Ja­ko prv­ní vy­u­ží­va­ly rost­li­nu kme­ny zná­mé ja­ko Gu­a­ra­ní v Pa­ra­gua­yi a Bra­zí­lii.
Pro ja­pon­ský trh vy­u­ží­vá tu­to rost­li­nu ja­ko sla­di­dlo ame­ric­ká fir­ma Co­ca – co­la.
Nej­vět­ším pro­du­cen­tem je ze­mě, je­jímž pre­zi­den­tem je Chu Ťin-tchao a na­chá­zí se v ča­so­vém pás­mu GMT + 8.
Po­sled­ní vě­dec­ké vý­zkumy uka­zu­jí, že pra­vi­del­nou kon­zu­ma­cí rost­li­ny a je­jich pro­duk­tů se zvy­šu­je pro­duk­ce in­zu­li­nu.

Uveď 1) čes­ké i la­tin­ské jmé­no rost­li­ny, do­plň 2) ná­zev ze­mě, kte­rá je nej­vět­ším pro­du­cen­tem, na­piš 3) dal­ší vý­znam slo­va Gu­a­ra­ní a vy­svět­li 4) funk­ci in­zu­li­nu.

Správné odpovědi:
A) stévie sladká (Stevia rebaudiana)
B) Čína
C) měna Paraguaye, jazyk jihoamerických indiánů, velká zásobárna pitné vody v Jižní Americe
D) Inzulin snižuje hladinu cukru v krvi.


Soutěžní otázka č. 7 – makadam
A) Z ná­po­vě­dy po­znej do­mo­vi­nu všech dru­hů ro­du Ma­ca­da­mia.

1) sku­pi­na os­t­ro­vů v Ti­cho­mo­ří s nej­vyš­ší ho­rou Mont Pa­nié (1628 m n. m.)
2) je­de­nác­tý nej­vět­ší os­t­rov, od Bor­nea ho dě­lí Makassar­ský prů­liv a od Fi­li­pín Su­la­wes­ké mo­ře

3) na úze­mí té­to ze­mě se na­chá­zí nej­vět­ší svě­to­vý mo­no­lit Mount Au­gustus

B) Rod Ma­ca­da­mia byl v ro­ce 1857 po­jme­no­ván po aus­tral­ském che­mi­ko­vi, lé­ka­ři a po­li­ti­ko­vi Johnu Ma­ca­da­mo­vi. Na­piš, kdo ten­to rod po­psal a po­jme­no­val.
C) Maka­da­mo­vé oře­chy jsou bo­ha­té zejmé­na na dva sto­po­vé prv­ky, kte­ré jsou pro­spěš­né pro zdra­ví člo­vě­ka. O kte­ré prv­ky se jed­ná?
D) Pro maka­da­mo­vé oře­chy exis­tu­je i ji­ný ná­zev – dle jed­no­ho aus­tral­ské­ho stá­tu.
Správné odpovědi:
A) Nová Kaledonie, Celebes, Austrálie
B) Ferdinand von Mueller
C) queenslandské ořechy
D) selen, zinek


Soutěžní otázka č. 8 – ?
Rost­li­na z če­le­di kří­žat­ko­vi­té (Com­me­li­na­ce­ae) je vel­mi po­dob­ná pří­buz­né vo­děn­ce (Tra­de­s­can­tia). Po­chá­zí z tro­pic­ké Ame­ri­ky a již­ní­ho Me­xi­ka a do­růs­tá výš­ky 30 až 50 cm. Kve­te drob­ný­mi hroz­ny von­ných bí­lých kvě­tů.
Dří­ve by­la zříd­ka pěs­to­vá­na ja­ko po­ko­jo­vá rost­li­na okras­ná lis­tem, ale v po­sled­ní do­bě o ni vzros­tl zá­jem pro je­jí údaj­né lé­či­vé schop­nos­ti. Nej­pr­ve se vý­zku­mem je­jích účin­ných lá­tek za­bý­va­li věd­ci v USA a Ka­na­dě, kte­ří zjis­ti­li, že šťá­vy z té­to rost­li­ny ob­sa­hu­jí lát­ky brá­ní­cí bu­je­ní ra­ko­vin­ných bu­něk.
V té­to kří­žov­ce na­lez­neš la­tin­ský ná­zev dal­ší užit­ko­vé rost­li­ny. Ja­ko od­po­věď uveď čes­ký ná­zev (ro­do­vé i dru­ho­vé jmé­no) a li­do­vé jmé­no uží­va­né pře­de­vším v Rus­ku.
Správné odpovědi:
Kalísie vonná (Callisia fragrans)
Lidové názvy: zlatý vlas (domácí ženšen, venušin vlas, …)

  1. Santa Claus
  2. Dasher
  3. Joulupukki
  4. Betlém
  5. Přeštice
  6. Slunovrat
  7. Melichar
  8. Cesmína
  9. Befana
  10. Barbora
  11. Weihnachten
  12. Girlanda
  13. František Běhounek
  14. Chanuka
  15. Nazaret
  16. Stille Nacht


Soutěžní otázka č. 9 – ?

Indicie:
Po­pr­vé ob­je­ve­na Ev­ro­pa­ny v ro­ce 1770, a to vý­pra­vou ka­pi­tá­na Coo­ka, je­jíž čle­no­vé z rost­li­ny va­ři­li čaj. Bo­ta­nik vý­pra­vy, Sir Jo­se­ph Banks, od­ve­zl lis­ty do An­g­lie k dal­ší­mu stu­diu.
Te­pr­ve v ro­ce 1923 pro­ve­dl A. R. Pen­fold od­bor­nou ana­lý­zu si­li­ce z lis­tů a zjis­til, že je­jí an­ti­sep­tic­ké účin­ky jsou 13x sil­něj­ší než účin­ky fe­no­lu.
Olej zís­ka­ný z té­to rost­li­ny je účin­ný lék pro­ti zla­té­mu sta­fy­lo­ko­ku.
Uveď 1) čes­ké i la­tin­ské jmé­no rost­li­ny; na­piš 2) ná­zev ale­spoň tří růz­ných pro­duk­tů, v nichž se olej té­to rost­li­ny vy­sky­tu­je; na­piš 3) jmé­no věd­ce, kte­rý la­tin­sky po­jme­no­val sta­fy­lo­ko­kus.

Správné odpovědi:
A) ka­je­put stří­da­vo­lis­tý (Me­la­le­u­ca al­ter­ni­fo­lia)
B) ple­ťo­vá vo­da, pří­prav­ky pro­ti bra­da­vi­cím a pro in­tim­ní hy­gi­e­nu
C) An­ton Ju­lius Fried­rich Ro­senbach


Soutěžní otázka č. 10 – olivovník
Dnes se s tou­to rost­li­nou se­tká­vá­me ve stře­do­zem­ních ob­las­tech Ev­ro­py, ale je­jí do­mo­vi­nou je Asie. Pěs­tu­je se ta­ké v Ka­li­for­nii, Aus­trá­lii a v Čí­ně. Oli­vov­ník je stá­le­ze­le­ný strom, kte­rý do­sa­hu­je výš­ky 5 až 10 m. Kmen níz­ký s še­do­ze­le­nou roz­puka­nou bor­kou. Na ja­ře oli­vov­ník vy­tvá­ří la­to­vi­tá kvě­ten­ství s drob­ný­mi bí­lý­mi, jem­ně voňavý­mi kvě­ty. Je ty­pic­kou rost­li­nou sub­tro­pů.
A) Proč oli­vov­ník ne­plo­dí v tro­pech?
B) Kte­rý typ plo­du oli­va vy­tvá­ří?
C) Ja­ký je roz­díl me­zi ze­le­nou a čer­nou oli­vou? Ze kte­ré se zís­ká­vá oli­vo­vý olej?
D) Ve kte­rém bib­lic­kém pří­bě­hu je nej­zná­měj­ší zmín­ka o oli­vov­ní­ku? Ná­po­vě­dou ti bu­de nej­vyš­ší ho­ra Tu­rec­ka.
Správné odpovědi:
A) V tro­pic­kých ob­las­tech lze oli­vov­ník pěs­to­vat pou­ze ja­ko okras­nou rost­li­nu, je­li­kož ne­má do­sta­tek chla­du po­třeb­né­ho k in­duk­ci kve­te­ní.
B) duž­na­tá pec­ko­vi­ce ku­lo­vi­té­ho až vál­co­vi­té­ho tva­ru
C) Ze­le­né oli­vy jsou ne­zra­lou for­mou oliv čer­ných. Oli­vo­vý olej lze zís­kat z čer­ných i ze­le­ných oliv.
D) Nej­zná­měj­ší zmín­ka o oli­vov­ní­ku je v bib­lic­kém pří­bě­hu o No­emo­vi, přes­ně­ji o No­emo­vě ar­še.


Soutěžní otázka č. 11 – ?
Vy­tr­va­lá su­ku­lent­ní rost­li­na z če­le­di li­li­o­vi­tých s rů­ži­cí duž­na­tých ost­ni­tých lis­tů. Pů­vod­ně po­chá­zí z Af­ri­ky, dnes se mů­že di­vo­ce vy­sky­to­vat i mi­mo ni. V dneš­ní do­bě je rost­li­na pěs­to­vá­na kvů­li svým lé­či­vým účin­kům. Je vše­o­bec­ně zná­mo, že nej­e­fek­tiv­něj­ší léčbu po­sky­tu­je gel pří­mo z čer­stvé­ho lis­tu. Ho­jí spá­le­ni­ny, řez­né rá­ny, men­ší vříd­ky a omrz­li­ny. Při vnitř­ním po­u­ži­tí zklidňuje vře­dy a zlep­šu­je po­ru­chy za­ží­vá­ní. Už ve starém Egyp­tě by­la rost­li­nou, je­jíž „krev“ dá­va­la krá­su, zdra­ví a ne­smr­tel­nost. V té­to ne­tra­dič­ní kří­žov­ce na­lez­neš ná­zev dal­ší užit­ko­vé rost­li­ny. Otáz­ky ma­jí sou­vis­lost se ze­mě­mi, kte­ré se za­bý­va­jí je­jím pěs­to­vá­ním. Ja­ko od­po­věď uveď ro­do­vé i dru­ho­vé jmé­no.
Správné odpovědi:
Aloe pra­vá (Aloe ve­ra)
1. Nel­son Man­de­la
2. Rá­keš Šar­ma
3. Me­xi­ko
4. sva­hil­šti­na
5. Pi­co Du­ar­te
6. To­co­ro­ro
7. Ulu­ru
8. Ja­maj­ka


Soutěžní otázka č. 12 – ?

Indicie:
Ta­to rost­li­na po­chá­zí ze ze­mě Az­té­ků. Prá­vě z az­téčti­ny po­chá­zí i je­jí pů­vod­ní ná­zev, a to ze slo­va „ahu­a­ca­tl“, jež zna­me­na­lo „var­le“.
Je­jí plod ob­sa­hu­je to­xin PER­SIN. Pro ptá­ky, koč­ky a psy by je­ho kon­zu­ma­ce moh­la kon­čit smr­tí.
Plod je z bo­ta­nic­ké­ho hle­dis­ka pec­ko­vi­ce a řa­dí se me­zi ovo­ce s vy­so­kou ener­ge­tic­kou hod­no­tou.
Kon­zu­ma­ce plo­du pří­z­ni­vě ovlivňuje čin­nost ků­že, sliz­nic, ja­ter, led­vin, mo­čo­vých cest, srd­ce a sni­žu­je krev­ní tlak.
Uveď 1) čes­ké i la­tin­ské jmé­no rost­li­ny; na­piš 2) ná­zev do­mo­vi­ny; 3) zjis­ti, zda je to­xin PER­SIN je­do­va­tý též pro člo­vě­ka.

Správné odpovědi:
A) Hruškovec přelahodný (Persea americana), jeho plody jsou známé jako avokádo.
B) Domovinou je střední Amerika (Mexiko).
C) Toxin persin není v běžně konzumovaných dávkách pro člověka jedovatý.


Soutěžní otázka č. 13 – pepř betelový
Pe­p­řov­ník be­te­lo­vý ná­le­ží do če­le­di pe­p­řov­ní­ko­vi­tých (Pi­pe­ra­ce­ae). Ta­to če­leď za­hr­nu­je zhru­ba 700 dru­hů pe­p­řov­ní­ků, kte­ré jsou do­má­cí v tro­pech Asie a Ame­ri­ky. Jed­ná se o stá­le­ze­le­né li­á­ny.
A) Prv­ní in­for­ma­ce o pe­p­řov­ní­ku be­te­lo­vém při­ne­sl do Ev­ro­py na kon­ci 13. sto­le­tí vý­znam­ný ces­to­va­tel a be­nát­ský ku­pec, au­tor ces­to­pi­su „MI­LI­ON“. O kte­ré­ho ces­to­va­te­le se jed­ná?
B) Kte­ré dal­ší su­ro­vi­ny se po­u­ží­va­jí na vý­ro­bu tzv. be­te­lo­vé­ho sous­ta?
C) Je are­ko­lin ob­sa­žen v lis­tech pe­p­řov­ní­ku be­te­lo­vé­ho?
D) Do­mo­vem rost­li­ny je vý­chod­ní Asie. Od­tud se roz­ší­řil do dal­ších čás­tí svě­ta. Zjis­ti, o kte­ré ob­las­ti se jed­ná.
Správné odpovědi:
A) Prv­ní in­for­ma­ce při­ne­sl do Ev­ro­py ces­to­va­tel Mar­co Po­lo, kte­rý se s je­ho žvý­ká­ním se­tkal v in­dic­kém měs­tě Ka­el.
B) Sou­čás­tí tzv. be­te­lo­vé­ho sous­ta jsou kro­mě lis­tů pe­p­řov­ní­ku be­te­lo­vé­ho nej­čas­tě­ji se­me­na pal­my are­ko­vé, dr­ce­ný vá­pe­nec a ko­řen gam­bi­rov­ní­ku trp­ké­ho.
C) Ten­to al­ka­loid ne­ní v lis­tech pe­p­řov­ní­ku, ale v se­me­nu pal­my are­ko­vé (v are­ko­vém oře­chu).
D) Roz­ší­ře­ní rost­li­ny: Su­mat­ra, Já­va, Bor­neo, Ce­le­bes, Ma­lé Sun­dy, Ma­da­gaskar, In­die


Soutěžní otázka č. 14 – ?
Jed­ná se o stá­le­ze­le­ný tro­pic­ký ovoc­ný strom, pěs­to­va­ný zejmé­na v Asii, jež do­sa­hu­je výš­ky 6 až 7 m. Do­mo­vi­nou je Čí­na a Thaj­sko. Plo­dy jsou oran­žo­vé až še­do­hně­dé, ve­li­kos­ti asi ja­ko tře­šeň. Jsou slad­ké, jem­né, chu­ťo­vě po­dob­né li­či. Kon­zu­mu­je se ne­do­zrá­lá duž­ni­na, kte­rá je ve­li­ce šťav­na­tá, kom­pakt­ní a dá se dob­ře vy­loup­nout i vy­pec­ko­vat. Po­dob­ně ja­ko u hroz­no­vé­ho ví­na vi­sí ví­ce plo­dů na jed­né vět­vič­ce.
V ta­jen­ce předložené kří­žov­ky na­lez­neš ná­zev dal­ší užit­ko­vé rost­li­ny, kte­rá je sou­čás­tí sbí­rek na­ší škol­ní zim­ní za­hra­dy. Vy­pl­ně­ní kří­žov­ky ti bu­de zá­ro­veň ná­po­moc­no při chá­pá­ní vý­zna­mu ve­li­ko­noč­ní­ho svát­ku. Ja­ko od­po­věď uveď la­tin­ské ro­do­vé i dru­ho­vé jmé­no.
Správné odpovědi:

Dimocarpus longan (dračí oko)
1. synoda
2. Velikonoce
3. pomlázka
4. Bílá sobota
5. Pesach
6. paškál
7. beránek
8. Velký pátek
9. exsultet
10. kraslice
11. Letnice
12. kočičky
13. INRI
14. Vigilie
15. Josef z Arimatie
16. Turín


Soutěžní otázka č. 15 – ?
Indicie:
Pů­vod­ní do­mo­vi­nou té­to rost­li­ny jsou pře­de­vším stá­ty JV Asie – Čí­na, Ja­pon­sko, In­die. V po­sled­ních le­tech se však pěs­to­vá­ní roz­ší­ři­lo i na zá­pad. Na­piš, do kte­rých stá­tů!
Ovál­ně žlu­to­o­ran­žo­vé plo­dy ma­jí chuť při­po­mí­na­jí­cí me­ruňky.
Rost­li­ně se při­pi­su­jí lé­či­vé účin­ky. V tra­dič­ní čín­ské me­di­cí­ně se po­u­ží­vá si­rup ja­ko pří­pra­vek pro­ti kaš­li. Do­plň vě­tu: „Plod ob­sa­hu­je vel­ké množ­ství mi­ne­rál­ních prv­ků a vi­ta­mí­nů. Nej­ví­ce …“
Do­plň vě­tu: „Brá­ny a ulič­ky po­jme­no­va­né dle té­to rost­li­ny ozna­čo­va­ly v Čí­ně …“
Uveď čes­ké i la­tin­ské jmé­no rost­li­ny, od­po­věz na o­táz­ku a do­plň vě­ty.
Správné odpovědi:
Mišpu­le ja­pon­ská (Eri­o­botrya ja­po­ni­ca)
A) V po­sled­ních le­tech se pěs­to­vá­ní roz­ší­ři­lo na Flo­ri­du a do Ka­li­for­nie.
B) Plod ob­sa­hu­je vel­ké množ­ství Ca, Mg, vi­ta­mi­nu C a B.
C) Slo­vy lokvá­to­vé brá­ny a ulič­ky by­ly v Čí­ně ozna­čo­vá­ny ne­věs­tin­ce.


Soutěžní otázka č. 16 – středozemní mandarina
Jed­ná se o stá­le­ze­le­ný, tep­lo­mil­ný strom s ma­lý­mi lis­ty.
A) Ná­zev man­da­rin­ka je pod­le jed­no­ho vý­kla­du od­vo­zen od slo­va Man­da­re, což je pů­vod­ní ná­zev os­t­ro­va, od­kud bý­va­ly man­da­rin­ky do­vá­že­ny. O kte­rý os­t­rov se jed­ná? Ná­po­vě­da: os­t­rov­ní stát v In­dic­kém oce­á­nu asi 900 km vý­chod­ně od Ma­da­gaska­ru, vul­ka­nic­ké­ho pů­vo­du, stát­ní vlaj­ka má 4 bar­vy (čer­ve­nou, mod­rou, žlu­tou, ze­le­nou).
B) Duži­na man­da­rin­ky ob­sa­hu­je or­ga­nic­ké lát­ky, kte­ré se řa­dí k nej­ú­čin­něj­ším an­ti­o­xi­dan­tům. Ty­to slou­če­ni­ny jsou od­vo­ze­né od he­te­ro­cy­klu fla­vo­nu. O kte­ré che­mic­ké lát­ky se jed­ná?
C) Jak se od­bor­ně na­zý­vá ci­tru­so­vý plod?
Správné odpovědi:
A) Mauricius
B) bioflavonoidy
C) hesperidium


Soutěžní otázka č. 17 – ?
Plo­dy rost­li­ny se na­zý­va­jí sva­to­ján­ský chléb ne­bo ka­rob. Po­u­ží­va­jí se v po­tra­vi­nář­ství a ve Stře­do­mo­ří i ke kr­me­ní do­byt­ka. Ma­jí na­slád­lou chuť, ne­ob­sa­hu­jí ko­fein ani ji­né psy­cho­ak­tiv­ní lát­ky. Slou­ží též ja­ko ná­hra­da ka­kaa v řa­dě slad­kos­tí. V mi­nu­los­ti se z usu­še­ných lus­ků mle­la mou­ka na pe­či­vo a chléb. Čer­stvé plo­dy si ry­bá­ři a ná­moř­ní­ci bra­li na ces­tu, ne­boť jim na lo­dích do­plňova­ly je­jich chu­dou stra­vu o ně­kte­ré ži­vi­ny.
Pod­le tra­di­ce byl i po­kr­mem sv. Ja­na Křti­te­le na pouš­ti. V ta­jen­ce před­lo­že­né kří­žov­ky na­lez­neš la­tin­ský ro­do­vý ná­zev té­to dal­ší užit­ko­vé rost­li­ny, kte­rá je sou­čás­tí sbí­rek na­ší zim­ní škol­ní za­hra­dy. Ja­ko od­po­věď uveď čes­ký ná­zev (ro­do­vé i dru­ho­vé jmé­no).
Správné odpovědi:
Rohovník obecný (Ceratonia siliqua)
1. Sachalin
2. Vancouver
3. Marajó
4. Hokkaidó
5. Timor
6. Luzon
7. Grónsko
8. Korsika
9. Rujána



Zakončení souteže v Sherwoodu
Ve stře­du 4. 9. na­vští­vi­li úspěš­ní ře­ši­te­lé loňské sou­tě­že v Sherwo­o­du a žá­ci, kte­ří ve ško­le tak či onak po­má­ha­jí s údrž­bou ži­vých ex­po­ná­tů škol­ních sbí­rek, skle­ník Fa­ta Mor­ga­na v Pra­ze. Bě­hem vý­kla­du si osvě­ži­li ně­kte­ré po­znatky na­by­té při sou­tě­ži ne­bo te­ma­tic­ké okru­hy z ho­din bo­ta­ni­ky, pře­de­vším z obo­ru eko­lo­gie rost­lin – ve skle­ní­ku totiž na­jde­me vel­ké množ­ství rost­lin ze všech nej­vý­znam­něj­ších fy­to­ge­o­gra­fic­kých ob­las­tí pla­ne­ty v ta­ko­vém aranž­má, jež snad­no na­vo­dí před­sta­vu při­ro­ze­ných rost­lin­ných spo­le­čen­stev. Po pro­hlíd­ce skle­ní­ku se žá­ci pře­su­nu­li do ven­kov­ních ex­po­zic praž­ské bo­ta­nic­ké za­hra­dy, aby si uči­ni­li před­sta­vu o je­jich za­mě­ře­ní a roz­sa­hu. Všich­ni účast­ní­ci stře­deč­ní ex­kur­ze na­vští­vi­li Bo­ta­nic­kou za­hra­du hlav­ní­ho měs­ta Pra­hy po­pr­vé. Jsme rá­di, že jsme jim ji moh­li před­sta­vit.