Ke koncepci školní zimní zahrady
Náš skleník, provozovaný od srpna 2002, je – i s ohledem na jeho technické možnosti – koncipován jako skleník studený.
Už sama tato skutečnost je poučná. Mnozí návštěvníci, kteří v zimě náš skleník navštíví, se podiví chladu, jenž je přivítá. Opravdu ve skleníku v zimě udržujeme stálou teplotu 12°C. Právě nízká teplota nám umožňuje úspěšně udržet rostliny, které se s prosazením ústředního topení z našich bytů téměř vytratily a jež jako pokojové rostliny pěstovaly naše babičky a prababičky. Patří mezi ně například oleandry, araukárie, páskaté pelargónie, azalky, zvonky, bramboříky, primulky, myrty, rozmarýny atd. I řada dalších atraktivních rostlin potřebuje studené přezimování, a proto je jejich dlouhodobé pěstování v běžných podmínkách našich bytů nemyslitelné: např. kamélie, kladivník, hortenzie, korálkovka a další. Mnoho rostlin bez chladného období vůbec nevykvete: kaktusy a sukulenty. Olivovníky rostoucí v tropech bez studeného období vegetačního klidu vůbec neplodí, plody citrusů jsou v celoročně teplých oblastech méně kvalitní! Studené přezimování ovšem snášejí nezřídka i rostliny, jež my spojujeme výhradně s teplými oblastmi, např. orchideje nebo bromélie. Mnohé druhy rostou totiž v horách a jsou na chladná období dokonale přizpůsobené.
Specialitou naší zimní zahrady jsou užitkové rostliny tropů a subtropů, jako např. olivovník, ananasovník, kvajáva, bavlník, rýže, taro, cukrová třtina, tabák, pepřovník, papyrus, granátovník, rohovník, kávovník, čajovník, kapara atd., pak známé okrasné rostliny, mezi nimi bougainvillea, kamélie, jacaranda, sapan, různé druhy orchidejí, banksie a mnoho dalších. Najdeme zde i různé zvláštnosti, ke kterým můžeme jistě počítat přesličník, grevilleu, sekvoji, borovici bažinnou nebo řadu hmyzožravých rostlin.
Jak je patrné, skleník sleduje vzdělávací cíle, prohlubuje poznání a často poopravuje mylné představy. Žádná jednorázová exkurze nenahradí žákům opakovaný kontakt s rostlinami ve vlastní školní zimní zahradě. Neukáže jim ani vývojový cyklus rostlin. V cizím skleníku je z procesu poznávání prakticky vyloučen hmat i čich, neboť se exponátů nelze dotýkat, natož trhat části rostlin. Skleník představuje žákům rostliny, které znali doposud jen podle jména (zázvor) nebo jejich částí (pepřovník), aniž by byli žáci zahlceni sumou informací během jednoho krátkého časového úseku. Může tak snáze budit jejich zájem o botaniku a o přírodu a přinášet podněty k samostatnému studiu.
V neposlední řadě přispívá zimní zahrada k uspokojování estetických potřeb žáků. V tunách zdiva a oceli vznikla oáza, která může potěšit každého, kdo touží po krásném a exotickém.
